Deník z Če-chanu Den 15 - Poslušní do nebe

16. 03. 2021 23:11:33
A já teď nevim, odkud začít. Mám moc příjemný pocit. Hysterka, řeknete si. Jeden den se tady pomalu věší a druhej den lítá v oblacích.

Aby bylo jasno, jo. Jsem žena a o ženách jsem se v jedné moc chytré knize (samozřejmě od muže) dočetla, že jsme stvoření emocionální. Aha! Žena je prý jak oceán. V jednu chvíli piánko, pohoda, relax a v druhou chvíli tsunami, že nevíte, kde vám hlava stojí. Zavřete tuhle sílu na pár měsíců doma a uvidíte, co se začne dít.

Ještě před pár dny jsem měla paradoxně pocit velkého klidu, zažívala jsem popravdě nejspokojenější dny svého života. Nikam nemusím, jeden den jako druhý, můžu si dělat skoro co chci (až na ty zatracený kružnice a obvody válců...). Pak se to najednou převalilo a změnilo na svůj naprostý opak. Jak tohle funguje? Dobře, Deida psal, že to je pro nás ženy normální. Oukej...

Jenže já jsem asi malinko i někde vevnitř chlap, protože chci mít kontrolu, chci řešit, navíc jsem nejstarší ze tří sester a vždycky jsem se snažila být příkladem, být správná, vzorná. Dělat vše, jak se má. Jím zdravě, nepiju alkohol, nekouřím, drogy samozřejmě odmítám... Od jaktěživa... Navíc jsem teď v karanténě začala hubnout a taky trochu cvičit. A to cvičení fakt nesnáším. Budu sice přenádherná, ale většího suchoprda abyste pohledali... Kde jsou moje neřesti??? Kdy se uvolním? Kdy si zablbnu?

Nikdy. Neumím to.

Obdivuju lidi, kteří dokážou k moudrosti dojít bez utrpení. Já to tak nemám, já musim pořádně dostat přes prsty, abych se probrala. Za tímto účelem jsem byla někdy v době po prvním porodu obdařena migrénou. Dlouho jsem jí brala jako prokletí, kdo zná, pochopí... Nerozuměla jsem jí. Postupně jsem se začala bát jakéhokoliv vykolejení z denní rutiny, jakéhokoliv setkání s lidmi, protože právě to mi záchvaty způsobovalo. Jenže, mně bylo vždycky děsně zle jeden večer, druhý den mi bylo taky ještě nanic, ale tím útlumem jakoby se resetovaly všechny moje předešlé stresy. Díky záchvatu migrény jsem se vždy vyklidnila, byla pro mě tolik potřebným restartem! Po pár letech jsem to začala pozorovat a vždy jsem řešila, co záchvatu předcházelo. Všechny ty výčitky, co jsem kde řekla, jak jsem to neměla říkat, jak jsem moc mluvila, někoho někde zdržovala, nebo byla zkrátka nemožná... v podstatě pořád stejný příběh - nejsem dost dokonalá, nejsem tak dokonalá, jak bych chtěla být.

A tady mě napadá analogie s tou naší západní civilizací, která se teď, zdá se, řítí do kopru. Kdy jsme se začali brát tak vážně, kdy jsme začali všechno dělat správně, kdy jsme se stali tím nejstarším sourozencem, který by nevyslovil slovo h---o ani za pytel s--ček? (Tak se mluvilo u nás doma, tak prosím o shovívavost...). Na všechno máme předpisy, nařízení, lejstra. Vše má své přesné postupy, všichni máme stejná auta, školy, baráky, hypotéky, oblečení, účesy, dovolené... Pořád něco vyplňujeme, platíme, zařizujeme a zase platíme...

Náš problém nezačal až teď kvůli covidu, to už se přece stalo někde dávno předtím. Jako jsem se já musela sesypat, abych pochopila, že se sesypat můžu, že se vůbec nic nestane, že na ramenou ale fakt nenesu celý svět, tak i ta naše západní vyspělá, dospělá kultura zjevně konečně dostala tu svou migrénu. Buddha zaplať!

Co je v malém, je i ve velkém, co je nahoře, je i dole, co je uvnitř, je i venku. Civilizace prý vždycky končily právě na přílišnou složitost svých systémů. Na přílišnou upjatost, svázanost...

Máme jedinečnou šanci. Probrat se, uvolnit se a život si užít. Protože je fakt vzácnej. Člověk je a za chvíli není.

To už teď víme všichni.

Autor: Veronika Vojáčková | úterý 16.3.2021 23:11 | karma článku: 12.26 | přečteno: 363x

Další články blogera

Veronika Vojáčková

Deník Antivakserky 3 - Jak vyrobit vlnu

Máme tu další šílenou vlnu. Dosluhující ministr zdravotnictví Vojtěch povídal, že máme co dělat s pandemií neočkovaných. Vrchnost kroutí hlavami a narůstající počty nemocných připisuje nezodpovědnosti a neposlušnosti

19.11.2021 v 10:28 | Karma článku: 25.85 | Přečteno: 740 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 17 | Diskuse

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 8.79 | Přečteno: 82 | Diskuse

Filip Vracovský

Česko jako země plná ateistů a agnostiků přesto žije z křestanských tradic a k Rusku

nebo Ukrajině má poměrně blízko. Těžko však může chápat Blízký východ . Než se v další sérii blogů vrátím do kuchyně dovolte ještě jednu úvahu laika....

29.3.2024 v 7:49 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 85 |

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 37.32 | Přečteno: 863 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 33.43 | Přečteno: 3243 | Diskuse
Počet článků 72 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 392

Rozhodla jsem se 1. března začít psát deník z lockdownu. Po vzoru čínské spisovatelky Fang Fang, která podávala report z desetimilionového Wu-chanu, který byl začátkem velkého průšvihu víc jak před rokem.

My, Češi, byli na jaře „best in covid“, od podzimu jsme tím velkým průšvihem pro změnu my. Konečně nejsme malí a bezvýznamní! Nemůžu podat objektivní, sociologickou sondu, protože jsme s rodinou prakticky už rok zavření doma. V chaloupce na jihu Čech, kam jsme se před 15 lety přestěhovali z Prahy.

Můžu jen napsat, jak tuto bezesporu významnou dějinnou etapu prožívám já.

Úžasnými ilustracemi můj deník provází naše 13 letá dcera Zůza.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...