Deník z Če-chanu Den 55 - Jsem geneticky zmutovanej!
Písek je naším zamilovaným výletním cílem, řekla bych až obsesivně. Když jsme bydleli v Praze, jezdili jsme sem hodně často, je totiž jen hodinu jízdy autem. Teď to bereme z druhé strany, z jihu, taky hodina. Zaparkovali jsme na náměstí a koupili si pizzu do auta. Měli jsme to štěstí, že jsme viděli dvě svatby. Taky vás tak baví očumovat nevěstu? Tady byla jedna fakt velká (říká se při těle) a druhá fakt malá (říká se vyžle). Rovnováha musí být...
Ovšem svatba v respirátorech, s několika málo hosty, to je pravý covidový bizár... Nelenila jsem a dohledala si nařízení. Sňatku se může zúčastnit 15 účastníků. Počítají se do toho i snoubenci, oddávající a matrikář. Hostinu musíte pořádat doma, hospody zavřené... Půjčovny šatů taky zákaz. Kde ty holky své krásné róby shánějí? Objednávají přes internet?
Všimli jste si, že málokteré slovo se vám hodí do každého slovního spojení tak jako covid? Covid svatba... covid nevěsta... covid ženich... Cestou jsme z auta zahlédli ještě covid parkoviště a covid očkování.
Obešli jsme město a koupili si pak na náměstí kafčo u okýnka. Paní z kavárny je optimistka, těší se, že se snad za tři týdny už otevře. Byla tak milá, že jsme si od každého zákusku ve vitríně koupili jeden. Říkala, že jsou její dezertíky božské, těžko odolat... A co myslíte? Byly. My lidi jsme stejně úžasný tvoři, držíme se naděje jak blechy psího kožíšku. Dokážeme pořád doufat, a i když se zklameme, rychle se otřepeme a znovu si najdeme nějakou další naději, na kterou se upneme.
Na Zvíkově bylo docela dost lidí. Můj muž hrad na skalním ostrohu na soutoku dvou řek Otavy a Vltavy přímo miluje a dneska jsem se konečně dozvěděla proč. Je to jeden z mála hradů, kam se dostanete pěkně po rovině. Zůza se rozhodla najít kešku, naši historicky první. Ovšem i když jsme všechno obešli, díry prohledali, mobilem do nich svítili... poklad ukrytý v kamenném domečku někde hluboko, jsme nenašli. Půlce výpravy to bylo jedno a druhou půlku neúspěch naštval tak, že už nikdy takovou blbou hru... maj to popsat pořádně... se nedá najít...
Nákaza se nám po světě přelévá jak sirup v lahvi. Už nejsme nejhorší. V Indii prý přituhuje, mají ještě tvrdší lockdown než u nás, zastavili i městskou hromadnou dopravu, obchody budou otevřené jen na omezenou dobu. Objevily se tam prý dvojité i trojité mutace, které už neohrožují jen staré a slabé, ale úplně všechny. Zbytek světa se třese, že tady už nepomůže ni svěcená voda, ni očkování... V Brazílii je situace prý dost podobná.
Kurňa, já bych chtěla mít křišťálovou kouli a vědět, jak to všechno bude za rok...
Ale ty mutace nemůžem nechat jen tak, připomněly mi totiž parádní historku. Moje sestřenka byla se svým malým synem na karnevalu. K zeleně nastrojenému chlapečkovi přišla paní a ptá se: "Chlapečku, a ty jdeš za co, za vodníka?". Roztomilý hošík odpověděl hrozivým nakřáplým hlasem: "Ne, já jsem geneticky zmutovanej!"
Málem bych zapomněla na hodně povzbudivou novinku. YouTube (čti jůtůb) kanál Igora Chauna, který byl bez varování před pár dny z důvodů cenzury smazán, se po velké vlně podpory, která se na jeho obranu zdvihla, dočkal svého znovuobnovení. Pro mě největší překvapení ever! Fakt bych nevěřila, že se s nadnárodními aplikacemi dá cokoliv vyjednat a dovolat se práva.
A jsme zase u té rovnováhy... Hodně mě to poslední dobou vede k úvahám, že systém jsme my. Nikdy bychom neměli rezignovat a říct si, že nemá cenu bojovat za dobrou věc, za naději, za právo... Ono kolikrát stačí se ozvat, říct si. Co je v malém, je i ve velkém, co je nahoře, je i dole. Jak často si my sami neřekneme o něco, co bychom chtěli a jak často útrpně snášíme svůj osud s tím, že vše je prostě dané...
Není a může se to změnit.
Covidu zmar!
Veronika Vojáčková
Deník Antivakserky 3 - Jak vyrobit vlnu
Máme tu další šílenou vlnu. Dosluhující ministr zdravotnictví Vojtěch povídal, že máme co dělat s pandemií neočkovaných. Vrchnost kroutí hlavami a narůstající počty nemocných připisuje nezodpovědnosti a neposlušnosti
Veronika Vojáčková
Deník z Če-chanu Den 71 - Tančíme s Márou (přídavek)
Sedíme na trávě, ve stínu pod stromy. Kousek od nás leží mrtvý holub. Kuba do něj zkouší píchat klackem, ale Bětka ho po chvíli okřikuje, ať má taky trochu úcty k mrtvému tvorovi. "To je jako kdybys dloubal do dědy."
Veronika Vojáčková
Deník z Če-chanu Den 70 - Strach je král!
Konečně se udělalo teplo, vyrazili jsme na krásný nedělní výlet do přírody. Kamkoliv se teď, když je všechno ostatní zavřené a zakázané, vrtnete, potkáte davy lidí. Ale myslím, že nikomu nevadí. Najednou jsme rádi spolu.
Veronika Vojáčková
Deník z Če-chanu Den 69 - Kosočtverec
Sedm žen, tenké i tlusté, mladé i těsně před důchodem, mámy i nemámy, každá odjinud, každá jiná a přesto nás tolik spojuje. Nikdy jsem si nemyslela, že si budu rozumět s holkama. A navíc tolika najednou.
Veronika Vojáčková
Deník z Če-chanu Den 68 - Nemít zdraví? Vadí!
Mám dvě pošty, na který se fakt bojim chodit. Třeboňskou a Budějovickou. Jsou tam totiž děsně protivný báby. Posledně mi jedna odmítla poslat balíček s knihama, protože do něj dokázala strčit prst. To jako vážně?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
VIDEA TÝDNE: Potvrzený trest pro Feriho, živořící děti a Kobajašiho veleskok
Soud v Praze tento týden potvrdil exposlanci Dominiku Ferimu tříletý trest za znásilnění. Strážníci...
Prigožin se stal miláčkem ruských teenagerů, zaujal přesvědčením a vzdorem
Deset měsíců poté, co vedl ozbrojenou vzpouru proti ruskému armádnímu velení, a osm měsíců poté, co...
Necítí bolest a nekomunikuje. Matyas trpí vzácným syndromem, rodina shání pomoc
Zpomalený vývoj, neschopnost ovládat tělo, záchvaty vzteku či snížený práh bolesti. Tak vypadá...
Trump si před Bidenem udržuje náskok, ukazuje předvolební průzkum
Bývalý republikánský prezident Spojených států Donald Trump, který se opět uchází o křeslo v Bílém...
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...
- Počet článků 72
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 392x
My, Češi, byli na jaře „best in covid“, od podzimu jsme tím velkým průšvihem pro změnu my. Konečně nejsme malí a bezvýznamní! Nemůžu podat objektivní, sociologickou sondu, protože jsme s rodinou prakticky už rok zavření doma. V chaloupce na jihu Čech, kam jsme se před 15 lety přestěhovali z Prahy.
Můžu jen napsat, jak tuto bezesporu významnou dějinnou etapu prožívám já.
Úžasnými ilustracemi můj deník provází naše 13 letá dcera Zůza.