Deník z Če-chanu Den 59 - Ruská ruleta
Brečela a hodně. Nepamatuju si, že bych jí někdy viděla brečet... Plakala jsem s ní. Dědovi bylo 65 let a byl to úplně zdravý, aktivní a hodný chlapík, plný energie a elánu. S jejím mužem měli krásný, hluboký vztah. Skoro denně si telefonovali a všechno, ale úplně všechno si říkali. Před dvěma dny jim volal, že ráno dostal Modernu a večer mu bylo zle na umření. Pak se mu trochu ulevilo a přitížilo a ulevilo a o den později doma pravděpodobně na plicní embolii zemřel. Říkám si, že i psi mají lepší péči než lidé. Po smrtící injekci už netrpí...
Jsme ve válce - ve válce se zlým virem. V každé vojně umírají i nevinní civilisté. S přijatelnými ztrátami se počítá. Generálové neváhají a ochotně na oltář vidiny vyhrané bitvy pokládají další a další oběti.
Očkování je velké, široké a bohužel hodně bolavé téma. Když se mi narodila Zůza, nic jsem neřešila. Šla jsem k doktorce, ta na řvoucí mimino zezadu skočila a vrazila jí tolik prospěšnou injekci. Ale... po jedné z dávek měla Zůza dlouho hnusný dávivý noční kašel a šla z nemoci do nemoci. Začala jsem pátrat a vyděsila se. Našla jsem tenkrát příběh malé Milenky, která zemřela řádně vakcinována, na zánět mozku. Vyměnila jsem lékařku za takovou, která podporuje přírodnější léčbu, která každé bolení ucha neléčí antibiotiky. Ale ani ona tenkrát nevěřila, že černý kašel existuje a už vůbec ne jako následek vakcíny. Testy nehodlala dělat, brala je jako absolutní nesmysl.
Ještě pár let trvalo, než se pravda ukázala. Že tu pertussi pořád máme, že tu vždycky byla, jen se jí říkalo těžká bronchitida a testy se nedělaly, protože na ní nikdo nevěřil. Máme přece očkování! Takhle by se dalo povídat i o dalších nemocech, které vakcíny vymýtily - nevymýtily. Ale kdo se zajímá, zdroje si najde... Já jsem se díky studiu různých materiálů a čtením příběhů lidí, jejichž potomci mají po očkování různé následky, nebo tu už bohužel nejsou, nakonec rozhodla nebezpečný experiment na svých dětech už více nepodstupovat.
Při každé návštěvě pediatry, kam chodíme jen když jsme pozváni na prevenci, jsem znovu a znovu dotazována, jestli si své rozhodnutí přeci jen nerozmyslím. Ano, naočkuji své dítě, až mi zajistíte bezpečné vakcíny. "Nic takového neexistuje". Děkuji nechci.
Už dlouho jsme my a naše děti jako "odmítači" diskriminováni. Nesmí do školky, na školy v přírodě, ani na tábory. Léta mi to bylo líto. Až dneska mi došlo, že i kdyby mi zakázali chodit do hospody, i kdybych nemohla několik let do kina nebo třeba k moři, pořád mám obrovskou svobodu, svobodu volby. Raději budu mít zdravé, živé dítě a své vlastní zdraví ve svých rukách, než abych hrála tuhle šílenou ruskou ruletu.
Jak to napsat a nebýt trapná? Myslím na všechny, kteří obětovali své životy ve jménu největšího lékařského experimentu v dějinách lidstva a hlavně na všechny jejich blízké.
Jsou rány, po kterých zůstane jizva, už navždy...
Covidu zmar!
P. S. Po letních prázdninách má řada s očkováním přijít už i na 18 leté.
Veronika Vojáčková
Deník Antivakserky 3 - Jak vyrobit vlnu
Máme tu další šílenou vlnu. Dosluhující ministr zdravotnictví Vojtěch povídal, že máme co dělat s pandemií neočkovaných. Vrchnost kroutí hlavami a narůstající počty nemocných připisuje nezodpovědnosti a neposlušnosti
Veronika Vojáčková
Deník z Če-chanu Den 71 - Tančíme s Márou (přídavek)
Sedíme na trávě, ve stínu pod stromy. Kousek od nás leží mrtvý holub. Kuba do něj zkouší píchat klackem, ale Bětka ho po chvíli okřikuje, ať má taky trochu úcty k mrtvému tvorovi. "To je jako kdybys dloubal do dědy."
Veronika Vojáčková
Deník z Če-chanu Den 70 - Strach je král!
Konečně se udělalo teplo, vyrazili jsme na krásný nedělní výlet do přírody. Kamkoliv se teď, když je všechno ostatní zavřené a zakázané, vrtnete, potkáte davy lidí. Ale myslím, že nikomu nevadí. Najednou jsme rádi spolu.
Veronika Vojáčková
Deník z Če-chanu Den 69 - Kosočtverec
Sedm žen, tenké i tlusté, mladé i těsně před důchodem, mámy i nemámy, každá odjinud, každá jiná a přesto nás tolik spojuje. Nikdy jsem si nemyslela, že si budu rozumět s holkama. A navíc tolika najednou.
Veronika Vojáčková
Deník z Če-chanu Den 68 - Nemít zdraví? Vadí!
Mám dvě pošty, na který se fakt bojim chodit. Třeboňskou a Budějovickou. Jsou tam totiž děsně protivný báby. Posledně mi jedna odmítla poslat balíček s knihama, protože do něj dokázala strčit prst. To jako vážně?
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko jdou bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Vláda má jednat o pomoci ovocnářům, jimž způsobily mrazy milionové škody
Vláda má v úterý jednat o pomoci ovocnářům, kterým zničily úrodu jarní mrazy. Program na řešení...
Soud rozhodne o kastracích pro změnu pohlaví, Piráti s tím v koalici neuspěli
Ústavní soud oznámí, zda operace zůstane podmínkou pro úřední změnu pohlaví. Česko je jedna z...
Místo Česka Rwanda? Nejasný osud ilegálních migrantů do Evropské unie
Migračním paktem jsme udělali důležitý krok k řešení ilegální migrace, ale je potřeba pokračovat....
„Žiju jen z humanitární pomoci.“ Válka vehnala do bídy miliony Ukrajinců
Premium Kdo se měl před válkou špatně, ten se po dvou letech jejího trvání má ještě hůř. Důsledkem...
Jak předejít syndromu náhlého úmrtí kojence?
Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS – sudden infant death syndrome) je doslova noční můrou všech rodičů. V současné době lze tomuto zbytečnému...
- Počet článků 72
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 392x
My, Češi, byli na jaře „best in covid“, od podzimu jsme tím velkým průšvihem pro změnu my. Konečně nejsme malí a bezvýznamní! Nemůžu podat objektivní, sociologickou sondu, protože jsme s rodinou prakticky už rok zavření doma. V chaloupce na jihu Čech, kam jsme se před 15 lety přestěhovali z Prahy.
Můžu jen napsat, jak tuto bezesporu významnou dějinnou etapu prožívám já.
Úžasnými ilustracemi můj deník provází naše 13 letá dcera Zůza.